Láska z zvězení

29. prosince 2010 v 21:41 | Kateřina Fišerová |  Ostatní

"Stát! Ani se nehněte! Nastrkej do toho pytle všechny prachy, co tu máte!! Nešahej na ten alarm nebo ti ustřelím palici!" Křičím s pistolí v ruce na zaměstnance banky. "Prosím, hlavně nikomu neubližujte!" volá zoufalý zaměstnanec banky. "Tady to máte." Podává mi zaměstnanec pytel s penězi. "Nikdo se ani nehne!!"
Zařvu při odchodu z banky. Když však vyjdu z banky čeká na mě nemilé překvapení! U vchodu banky stojí policisté a zatýkají mě. "Odhoďte pistoli a dejte ruce za záda." Teď mi na ruce nasazují pouta. "Au, to bolí! Pusťte mě!" Řvu, ale nic mi to není platné. "Máte právo nevypovídat. Cokoliv řeknete, může být u soudu použito proti vám. Máte právo na právníka. Jestli ho nemáte, bude vám automaticky přidělen." To mi právě polda sdělil má práva. "Já a můj právník vám to natřeme to se budete divit!" Teď mě posazují do policejního auta s ostrahou.

U soudu mě označí za jednoznačně vinnou a jdu do lapáku na tři měsíce. V lapáku mám celkem štígro, protože mě strčí do cely s pěkným klukem. "Čusec! Jak jde život?" Zeptám se ho. "Nazdar. No jak může jít život v cele." "No já nevím. Ještě sem v cele nebyla." "No tak jde to tu. Ale nestojí to tu za nic!" "Aha a za co tu sedíš?" Ptám se ho. "Za přepadení banky." "Fakt jo?! Já taky!" "Hmm... to je náhoda. Na jak dlouho tu budeš sedět?" Ptá se mě. "Na tři měsíce. Na jak dlouho tu budeš ty?" "Já tu budu ještě měsíc. Pak padám." "Aha, takže odsud vypadneš dřív než já." "Jo." Pak se ho zeptám: "Jak se jmenuješ?" "Enrique. Ty se jmenuješ jak?" "Pěkné jméno. Já se jmenuju Katka." "To je taky pěné jméno." ☺ Potom jsme si povídali.

Další den spolu máme směnu na roznášení jídla a pomývání. Skvěle jsme si padli do noty a výborně si rozumíme. "Hele, chlebíček dáš si?" Ptá se mě Enrique. "No jasně!" ☺ Odpovím mu. "Dáš si chili papričku?" "Že váháš! ☺ Pálivé jídla zbožňuju!" ☺ "Hmm... tak to jo." ☺ Po roznesení jídla jsme oba v kuchyni a pomýváme nádobí. "Koukej zbyly špagety. Dáme si je společně ,co ty na to?" Nabídne mi Kike. "No jasně!" Odpovím s nadšením. ☺ Jeden konec špagety mám já a druhý konec špagety má Kike. U konce špagety máme rty u sebe a začneme se líbat. Je to tak romantické! ☺☺ Lišácky se na mě usměje a pak řekne: "Ten byl sladký." ☺ Já se na něj podívám a zase se začneme líbat. ☺ Zachvíli nás ovšem přeruší ostraha. "Hej! Vy dva, co to tam děláte?! Vypadněte od sebe ať vás už nevidím spolu!" "V klidu! Dyť se nic nestalo?! Tak co vás tak žere?!" Vyjedu po ostraze. "Hele mladá, nebuď drzá a padejte dělat svou práci! A žádné muchlovačky tady nechci už nikdy vidět!" Vyhrožuje nám.
"Jasně!" Odpoví Kike. "To si leda může nechat zdát! ☺☺☺" Řekne mi polohlasně. "Jo taky jsem si to v duchu říkala! ☺☺☺☺" Přitakám mu. Potom se políbíme a pokračujeme v pomývání nádobí.

Po práci si odběhneme na WC a pokračujeme v našem románku. "Jsi krásná! Víš to?" "No do této chvíle jsem to nevěděla! ☺" "Tak teď už to víš." ☺ "Ty jsi krásný, je s tebou legrace a jsi velmi milý a pozorný!" ☺ "To ty taky. ☺ Miluju tě!" "Já tebe taky!" Pak se začneme líbat a vyspíme se spolu.
                                                                                 -1-
"Bylo to super!" Povím mu. "Taky se mi to líbilo!" Odpoví mi.

Ostatní dny to pokračovalo podobně. Když v tom se o přestávce na basketbalovém hřišti spustila bitka a vězni po sobě začali střílet. "Oddělám tě ty grázle!!" Ne, já oddělám tebe ty kryso!!" Tak po sobě řvali jeden na druhého. My jsme s Kikem utíkali pryč se schovat, ale když jsme běželi přes hřiště, tak jedna kulka zasáhla Kikeho do ramena
a druhá do břicha. Teklo z něj hodně krve! "Enrique ne! To snad není pravda!! Pojď musím tě odtáhnout do bezpečí!" "Děsně to bolí!" "Já ti věřím, ale hlavně to nevzdávej! Musíš být silný a přežít to!" Když jsem ho odtáhla do chodbičky, tak jsem ihned volala ostrahu, aby zavolala záchranku. "Haló, jsem v uličce mezi WC a basketbalovým hřištěm a potřebuji záchránku! Můj spoluvězeň je těžce zraněn! Pomozte mu prosím!" "Jistě už tam voláme vydržte okamžik!" "Vydrž miláčku, to bude dobré!" Uklidňuju ho. "Jsem rád, že jsi tu teď se mnou! Bez tebe bych to tu nezvládl!" "Neboj budu vždy s tebou a nic nás nerozdělí!" Pak upadne do bezvědomí. V tom přijede záchranka. Hned ho nakládají do sanitky. "Můžu jet s vámi?" "Ne." "Prosím! Já jsem mu slíbila, že s ním pořád budu! Prosím vezměte mě s sebou!" "Tak dobře, ale s ostrahou!" Odpoví mi jeden z lékařů. "Jistě, mockrát vám děkuji!"

V nemocnici čekám celé hodiny. Za šest hodin vyjdou lékaři a sdělí mi jak dopadla operace. "Operace byla velmi složitá, ale je mimo ohrožení života." Sdělí mi jeden z lékařů. "To je super! Mockrát vám děkuji! Mohu jít za ním?" "Dnes ne, ale zítra byste mohla." "Děkuji vám!" "Tak pojď mladá. Jedeme zpátky do vězení." "Mohla bych tady počkat do rána?" "No to byste nemohla!" "Prosím!" Podívám se na ostrahu smutnýma očima. "Tak dobře, ale žádné kraviny!" "Díky!"

Ráno jdu hned za Kikem. "Ahojky, tak co jak se cítíš?" "Ahojky, jo jde to, ale už jsem se měl i lépe!" Pousměje se. "No to ti věřím, ale jsem ráda, že jsi to přežil!" "Jo taky jsem rád, že jsem to přežil, protože nevím, co bys bez mě dělala!" ☺ "No to mi ani nemluv!" Pak jsme se chytli za ruce a políbili jsme se. "Až mi bude lépe a nebudeme ve vězení, tak se ke mně můžeš nastěhoval jestli budeš chtít." ☺ "No jasně! Budu moc ráda!" "Tak super! Budu s tebou počítat!" ☺ "Super." ☺ Pak se opět políbíme. ☺ "No nechte toho cukrování a jdeme zpátky do cely!" "Ne! Nechte mi ji tady ještě prosím!" Prosí smutně Kike. "Ne žádné takové!! Budete spolu za tři měsíce to vydržíte!" Odsekne ostraha a odvádí mě v poutech na rukou zpátky do cely. "Miluju tě!" Zavolám na něj. "Já tebe taky!" Zavolá na mě.

Ve vězení jsem jak tělo bez duše. Neustále myslím na Enriqueho a píšeme si dopisy. Tak jsme aspoň
v kontaktu.


Po třech měsících mě propouštějí z vězení. Otevírají celu a odemykají mi pouta. Hned před vězením na mě čeká Kike. Už je v pořádku. Samou radostí mě obejme a já ho taky. Koupil mi kytici. "Tady je něco pro mou krásku." ☺ "Ó děkuji." ☺ "Je krásná!" ☺ "Tak pojď přestěhujeme tě do mého bytu co ty na to?" "Jo jasně! Jdeme na to!" ☺

Když jsem se k němu nastěhovala, tak mě požádal o ruku a já to přijala.

Svatba:

Oddávající: "...Enrique Migueli Iglesiasi Preyslere berete si zde přítomnou Kateřinu Klapačovou za svou budoucí manželku a bude s ní v dobrém i zlém a nikdy ji neopustíte?" "Ano beru." "Vy Kateřino Klapačová berete si zde přítomného Enriqueho Miguela Iglesiase Preyslera za svého manžela a budete si pomáhat v dobrém i zlém a nikdy ho neopustíte?" "Ano beru." "Nyní jste společně vstoupili ve svazek manželský niný smíte políbit nevěstu." "Teď jsi jenom má!" ☺ "A ty jsi jenom můj!" ☺
Rok po svatbě máme dítě a živíme se poctivou prací. ☺
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Caerol Caerol | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 18:25 | Reagovat

Vtipný, akorát pochybuju, že by kluk s holkou mohli být spolu na cele, ale inak sem se dost nasmála :-D

2 vterinka vterinka | 27. ledna 2011 v 21:28 | Reagovat

To jsem ráda :D:D:D Jsou to díla staré 3,5 roků, takže jsou dle mého "hrozné" :D ale jsem ráda, že ses nasmála xDDD .... nevěděla jsme, jak jinak to napsat xDDD

3 Caerol Caerol | E-mail | Web | 7. února 2011 v 15:51 | Reagovat

[2]: Jo bylo to super, před 3,5 roku sem psala taky hůř než teď..-..ele podle mého jsou tvoje povídky stejně lepší než ty moje :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama