My story (part 2)

24. června 2011 v 18:45 | TheNomik |  Ostatní
Koukla jsem na hodinky a zjistila jsem, že je 9! Wow! Party, kamaru, fiesta, forever! Málem jsem přestala dýchat. Ztratila se plachta a na podium se objevil ten hlaví, proč jsme se všichni sešli v The Capital FM Aréně. Začal zpívat Tonight a všichni zpívali sním. Měl v sobě tolik energie, že mi ji předával. Na obrazovce jsem viděla jeho výrazy. Podlomila se mi kolena, ale naštěstí tam bylo zábradlí a já se měla čeho chytit.
Enrique v průběhu písničky řekl, jestli jsme připraveni na dirty verzi a potom jednou řekl sprostá slova. Ale stejně pořád zpíval s Loving you. Nestihla jsem ani přichystat kameru, protože na Tonight přišla další skladba a tím bylo Heartbeat. Takže jsem byla ještě víc v háji, protože tuhle písničku miluji. Hned jsem vytáhla kameru a natočila jsem to. Bohužel kamera je pěkná potvora a natáčela ve špatné kvalitě.
Při každém jeho úsměvu jsem byla jako někde v říši divů. Doslovně a do písmene si to všechno užíval a já jsem měla pocit, že si to všechno užívám s ním a taky že užívala.
Při jedné z písniček dostal Enrique něco od fanynky, viděla jsem že je na tom on a jeho pes Grammy. Zamžili se mi oči, protože jsem si na Grammyho okamžitě vzpomněla a s tím se mi vybavilo spousty věcí.
Enrique si sednul a jako obvykle si vytáhnul své fanoušky. S nimi se bavil a pil Atlantico Rum. Na podium si vzal ženu a muže. Od ženy jsme se dozvěděli, že žena rodila už v 15 letech a má syna. Poté se s ní vyfotil, aby měla co synovy ukázat. S fanoušky na podiu zpíval Don't Forget About Me, Hero a Stand By Me. Hero byl výběr od toho muže. Hero zpíval jenom kousek a se slovy "To budu zpívat později." to ukončil. U Stand By Me nechal aby kluk zpíval, pak se toho zase chopil Enrique.
Enrique nám dělal šokové stavy. Chvilku to vypadalo, že přejde na malé podium, kde obvykle zpívá Hero pro fanynku. Ale začala hrát hudba na Taking Back My Love. A Enrique se stejně objevil na velkém podiu. Až po tom se dostal na malé podium. Všichni ni si mysleli, že tam někde poběží a my ho uvidíme. Ochranka mu tam dělala cestu, ale Enrique nikde. S ním bych na schovku hrát nechtěla. Nakonec přeci jenom vylezl a Hero zazpíval. Vytáhnul si nezletilou holku s tím asi nepočítal. Hodně se divil, když mu řekla mu oznámila svůj věk. Všichni se v hale smáli a on se nás zeptal, proč se smějeme. A stále nevěřil. Udělal s ní nějaké fotky a dostala i polibek.
Když byl na malém podiu, tak mi byl nejblíže.
Celý koncert ukončil s I Like It a Tonight.
Po koncertu jsme šly rychle ven, abychom se tam nemotaly v davu. Jenom, co jsem se dostala ven, tak jsem vydechla a řekla jsem: "Já ho chci domů."
V hale na nás čekala sestra Katka a Jana. Kaču jsem musela okamžitě obejmou. Cela jsem se chvěla a cítila jsem potřebu se vrátit a dát si to celé ještě jednou. V očích se mi objevily slzy. Byla jsem neuvěřitelně šťastná.

Moje pocity, které jsem měla při koncertu, po něm i před ním nejdou popsat. Tohle si musí každý zkusit sám. Nevím, jak bych vám měla přesně vyjádřit to co jsem cítila. Doufám, že každý, každá z vás se na koncert dostane a prožije to co jsem prožila já. Já už se nemůžu dočkat dalšího koncertu.

Chtěla bych poděkovat těmto lidem:
Mamce, za to že to všechno dokázala zrealizovat a udělala pro to hodně.
Aničce, za to, že jsem s ní ten večer byla a mamku jenom k tomu pobídla.
Janě z Anglie, které patří mé obrovské díky za všechno co pro nás udělala. To že nás nechala u sebe bydlet celý týden, děkuji za to, že s námi do Nottinghamu jela a taky děkuji za to, že obstarala lístky. Taky ji děkuji za úžasný a nezapomenutelný pobyt v Anglii.
Chtěla bych poděkovat taky Šárce (Sára Tajina) za to, že semnou stále je a pomáhá mi. I díky ni jsem se odhodlala a na koncert se nakonec dostala. Sáro už se moc těším až budeme spolu stát pod podiem a mávat na něj! Sára byla první kdo se dozvěděl, že na koncert pojedu. Jsem ji vděčná za hodně věcí, které pro mě udělala a dělá. Sáro taky ti děkuji za lekce angličtiny.
Taky chci poděkovat mé sestře Katce, za to, že s námi jela.

Tady jsou moje videa z koncertu:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sára Tajina Sára Tajina | 30. června 2011 v 0:50 | Reagovat

Já to čtu a jsem nervózní jak pes :-D A jsem ráda, Noemi, že tě mám, vždyť víš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama