Ayer

31. července 2011 v 23:33 | TheNomik |  Ostatní
"Eleno,
jestli si právě čteš tento dopis je pravděpodobně něco špatně. Než ti řeknu sbohem a společně zapomeneme, tak mě chvíli poslouchej.
Než jsem pochopil, to co jsi mi říkala, jak jsi to myslela, trvalo mi to. Trvalo mi to celou věčnost. Čas utekl, já se zastavil, ty jsi šla dál a snažila se přežít další dny plného utrpení světa. Snažila se přežít každodenní nátlak svého šéfa. Když jsi zamnou přišla a řekla mi, co tě trápí, poslouchal jsem tě, i když to tak často nevypadalo. Poslouchal jsem tě, ale abych byl upřímný nedokázal jsem si představit, jak se opravdu cítíš. Nedokázal jsem se do tebe vtělit a zkusit si čím si procházíš a čím sis procházela. Tvé dětství nebylo šťastné a mě to mrzí, ale to že mě to mrzí nic nezmění. Potřebovala jsi oporu, ale já byl pryč. Potřebovala jsi poradit, byl jsem pryč. Potřebovala jsi mě po svém boku, jen abych tě držel za ruku a společně s tebou usínal a snil o nemožném, ale já jsem byl pryč. Eleno, nikdy nezapomenu na to, kolik jsem s tebou prožil. Byli to časy vzácné a nic, nic je nenahradí. Mám výčitky, mám pocit viny. Je to přesně to co jsi chtěla? Když bych tě citoval, sama by jsi neuvěřila, co jsi mi řekla. Vím, že jsi to nemyslela doslovně, možná v to jen doufám. Kdybys mohla, omluvila by ses? Mrzí tě to? Nebo si to jenom domýšlím? Je to jenom můj nápad, že tě to mrzí? Chci to jenom já? Nebo jsi snad měla pravdu? Nemá cenu se za tebou tlačit jako blázen. Nemá cenu si přát, abys byl semnou. Nemá cenu pokračovat v našem vztahu. Řekla jsi to? Zabouchla jsi dveře, odešla jsi z mého světa. Ale měla by jsi vědět, že jsou mé dveře pro tebe vždy otevřené, stejně jako předtím. I když naše světlo v domě zhaslo a rozsvítilo se u sousedů, stejně nikdy nepřestanu doufat a věřit, že naše láska není u konce. Protože ten měsíc na pláži, pod kterým jsi mě líbala a řekla jsi mi, že mě miluješ. Ten měsíc tam stále je. Vracím se tam každý den, od doby, co jsem tě ztratil. Nesvítí, je tmavý a nejde skoro vidět. Ale čím déle pozoruji oblohu, ten měsíc je světlejší a viditelnější. Oprav mě jestli se mýlím, ale tebe to mrzí. Vím, že ano. A přesto, že jsem schovaný v koutě a snažím se nepadat, tak stejně hořím. Hořím hněvem sám na sebe, hořím smutkem a slzy mě pálí. Ani tisíce svíček náš dům nerozsvítilo. Ani plamen kolem mě, nic. A jedině teď chápu, jak jsi to všechno myslela. Proč jsi mi to všechno řekla a proč jsi musela odejít. Cítila ses jako v ohni, jako uprostřed ničeho a nikdo ti nepomohl. Teď chápu. Nechci být sám, chci tě mít vedle sebe a společně s tebou snít o nemožném. Jsi pryč a mě nic nezbylo. Nemám naději, víru, nemám lásku, přátelství. Všechno odešlo zabouchnutými dveřmi, které jsem pro tebe otevřel. Tak prosím, dovol mi ti říct, že tě miluji stejně jako jsem tě miloval předtím. Dovol mi se omluvit a všechno napravit. Neviděl jsem tvé tajně ukryté sny, neviděl jsem tvou cestu. Řekni mi, kam máš namířeno a jestli máš cíl. Řekni mi, kde ty sny najdu. Řekni mi to všechno ještě jednou a já to všechno napravím. Čas, který utekl vrátím a budu s tebou. Je už pozdě, protože si čteš tento dopis. Je pozdě. Odcházím a nevím kam. Nevím, co mě čeká, ale budu doufat, že tě tam jednoho dne najdu. Teď ti říkám sbohem a loučím se. Miluji tě, tak jako jsem tě miloval včera.
Enrique."

Elena se zvedla ze židle a běžela na pláž. Se slzami v očích a s dopisem v ruce se zastavila u jedné z palem na Miami Beach. Rozhlížela se kolem sebe, ale nikoho neviděla. Byla noc a foukal jemný a teplý vítr. Cítila, jak se celá chvěje. V ruce pevně držela dopis, slzy se snažila potlačit, ale ucítila, jak padá na kolena.
Podívala se na oblohu. Byl úplněk a měsíc svítil jasně. Elena věděla, že musí být blízko. Zavřela oči a vybavila si ty jeho. Když se ráno probudil a usmál se na ni. Oči, o kterých sama řekla, že vidí až tam, kde žádné jiné. Oči, které mu dávali štěněčí výraz.
Představila si, jak se na ní bezvýznamně dívá a šibalsky se usmívá. Všechno si to vybavila, tak jako by to bylo právě prožívala. Dokonce cítila jeho dotek… Cítila, jak se dotýká jejích rukou a něco ji šeptá. Byla ponořena do snu.
Ze snu se probudila. Nikdo kolem ní nebyl. Setřela si slzy a pomalu odcházela. Snažila se předejít dalšímu výbuchu pláče a stesku.
"Hele, řekni kam jdeš a jestli znáš svůj osud." Uslyšela. Otočila se. Stál tam s rukama v kapsách, s výrazem překvapení a zároveň radosti.
Rozběhla se k němu a tak jako předtím ho líbala pod zářivým měsícem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sára Tajina Sára Tajina | 1. srpna 2011 v 6:45 | Reagovat

K jaké kráse může lidi inspirovat láska, i když je to láska k někomu, koho doopravdy neznáme...! A možná proto, že ho doopravdy neznáme, ho milujeme víc, než kdybychom ho znaly...? Kdo ví?  
Je to nádherné, Noemi, nevzdávej to a piš piš piš, oni i ti slepí jednou uvidí a hluší uslyší :-)

2 pajda83 pajda83 | 1. srpna 2011 v 20:29 | Reagovat

Noemi..jsi šikovná a ty příběhy jsou od srdce....u tohohle mě mrazí...

3 enriqueiglesias-fanfiction enriqueiglesias-fanfiction | Web | 5. srpna 2011 v 15:29 | Reagovat

Moc vám děkuji!!!

4 Jana Pelclová Jana Pelclová | 13. srpna 2011 v 18:24 | Reagovat

Tohle je opravdu nádhera...všechno co v těch příbězích popisuješ je jako živé, jako by byl Enrique najednou někde blíž, jakoby patřil mezi nás...opravdu doufám, že s těmito příběhy jen tak nepřestaneš a budeš psát dál a dál, a pak je jednou třeba ukážeš celému světu na listech papíru s krásným přebalem a ještě úžasnějším názvem...:) držím ti palce...:) ;-)

5 enriqueiglesias-fanfiction enriqueiglesias-fanfiction | Web | 14. srpna 2011 v 19:47 | Reagovat

[4]: Wow!!! Nemám slov!!!

6 enriqueiglesias-fanfiction enriqueiglesias-fanfiction | Web | 14. srpna 2011 v 19:48 | Reagovat

[4]: Děkuji mooooc!!!

7 GiraffeAndy GiraffeAndy | E-mail | 27. srpna 2011 v 15:10 | Reagovat

Nechci se pořád jen opakovat, neznám víc slov chvály...souhlasím se všemi tady! ♥

8 enriqueiglesias-fanfiction enriqueiglesias-fanfiction | Web | 27. srpna 2011 v 18:44 | Reagovat

[7]: Děkuji!!!

9 Simique Simique | 2. března 2012 v 20:30 | Reagovat

[1]: Přesně tak i když Enriho neznám osobně tak ho moooc miluju a cítím k němu to co jseměště k nikomu necítila!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama